Na základě vzniklé situace s omezením dostupnosti zdravotní péče na Šluknovsku informujeme naše pojištěnce v této lokalitě, že jsme pro Vás zajistili zdravotní péči v Německu. Více informací naleznete zde.
RBP - zdravotní pojištění za hranicemi běžných řešení.
Dozvědět se víceZa zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považují fyzické osoby, kterým plynou anebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů vyjma osob uvedených v § 5 v bodě 1 – 7 zákona č. 48/1997 Sb.
O prominutí penále se dle § 53a zákona č. 48/1997 Sb., rozhoduje na základě písemné odůvodněné žádosti plátce pojistného. Ta může být podána do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla vyměřena. U výkazu nedoplatků je tato lhůta 8dní od jeho doručení. Žádost o prominutí penále může být podána současně s žádostí o splátkový kalendář. Pokud je podána včas, bude prominutí penále projednáno až po doplacení dlužného pojistného dle uzavřeného splátkového kalendáře. V případě pozdního podání žádosti je plátce vyrozuměn, že žádost byla odložena jako bezpředmětná. Na prominutí penále není právní nárok.
Každý zaměstnavatel je povinen při placení pojistného postupovat dle zákona č. 592/1992 Sb. Dle § 5 zaměstnavatel odvádí pojistné za všechny své zaměstnance evidované u příslušné zdravotní pojišťovny v jedné částce a pod variabilním symbolem plátce pojistného. Za odvod pojistného za období, kdy je pojištěnec zařazen u pojišťovny v kategorii zaměstnanec zodpovídá plátce pojistného, jedná se tedy pouze o vztah pojišťovny a zaměstnavatele jako plátce pojistného. Základním předpokladem je splnění oznamovací povinnosti a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i ze strany pojištěnce. Je tedy na místě se zdravotní pojišťovny dotázat, zda ho zaměstnavatel jako zaměstnance přihlásil.
Zjistí-li zaměstnavatel dodatečně u svého zaměstnance změnu zdravotní pojišťovny, je povinen za každý měsíc od změny pojišťovny podat opravný měsíční přehled o platbě pojistného a doplatit pojistné náležející zdravotní pojišťovně, popř. požádat o vrácení přeplatku u nárokové pojišťovny.
Dohoda o pracovní činnosti
Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud v kalendářním měsíci dosáhne započitatelného příjmu. Od 1. 1. 2021 je částka započitatelného příjmu stanovena na 3 500,- Kč. Pokud má pojištěnec podepsanou více než jednu dohodu o pracovní činnosti, platí limit započitatelného příjmu pro součet z obou dohod.
Dohoda o provedení práce
Osoba činná na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, je považována pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance, pokud příjem nebo úhrn příjmů z takových dohod dosáhl v kalendářním měsíci alespoň 10 001,- Kč.
Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je dle § 18 zákona č. 592/1992 Sb. plátce pojistného povinen platit penále z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Penále se k úhradě nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč a za jeden kalendářní rok. Počínaje rokem 2022 se výše penále stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroků z prodlení.
Opravný přehled se podává, když dojde ke změně informací podaných na řádném přehledu. Přehled se podává za období, kdy ke změně došlo s aktuálním datem podání. Vzniklý nedoplatek ihned uhraďte, o přeplatek požádejte.
Každý zaměstnanec musí odvést pojistné v zákonem stanovené minimální výši. Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí z vyměřovacího základu nejméně však z minimálního vyměřovacího základu-minimální mzdy. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem, pokud trvaly vyjmenované skutečnosti po celý kalendářní měsíc. Pokud je vyměřovací základ zaměstnance, který nepatří mezi výjimky, nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílů těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí.
V případě, že má zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést doplatek pojistného do minimální mzdy prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Zaměstnavateli pak zaměstnanec v této souvislosti doloží čestné prohlášení. Zaměstnavatel si vyžádá každý měsíc potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele. Pro účel stanovení, resp. dosažení příslušného minima se sčítají příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění u více zaměstnavatelů. Další důležitou zásadou je skutečnost, že pro účel stanovení povinného minima je primárně výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.
Pokud je příjem u každého ze zaměstnavatelů vyšší než minimální mzda, pojistné se odvádí ve výši 13,5 % ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance.
Jakmile je příjem u dvou zaměstnavatelů nižší než minimální mzda, pak je v takovém případě nutná průběžná spolupráce obou plátců z důvodu vzájemného doložení příjmů
(v případě, že musí být u zaměstnance respektováno zákonné minimum). Po doložení výše příjmů u druhého zaměstnavatele pak každý zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše příjmu.
Zdravotní pojištění za neplacené volno je hrazeno prostřednictvím zaměstnavatele. Za dobu neplaceného volna se již nepřipočítává poměrná část z minimální mzdy, ale musí být dodržen za měsíc minimální vyměřovací základ u zaměstnanců, za které není současně plátcem pojistného stát.
Bude-li trvat pracovní volno pouze po část měsíce a příjem ve zbývající části měsíce dosáhne částky minimálního vyměřovacího základu, bude pojistné uhrazeno pouze z dosaženého příjmu. Pokud by byl dosažený příjem nižší než minimální mzda, musí být zaplaceno pojistné z dosaženého příjmu (podílí se zaměstnavatel i zaměstnanec) plus pojistné vypočtené z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu. Pojistné z tohoto rozdílu hradí pouze zaměstnanec – viz § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.
Často hledáte
